PAPILONIA – Motýlí dům v Praze

Zima stále ještě nechce odejít a tak nabízím variantu jak potěšit duši i oči a zahřát tělo. Navštívila jsem krásné místo v centru našeho hlavního města v budově hračkářství Hamleys. Jedná se o motýlí dům. Jak název napovídá, tak hlavním lákadlem jsou motýli, hlavně tedy lov té nejhezčí fotografie motýla. Na toto místo jsem narazila na internetu náhodou, když jsem hledala místo kam se podívat v zimní Praze. Říkala jsem si, že by to chtělo někam, kde by se člověk mohl ohřát a zároveň trošku nasimuloval jaro. Papilonia byla jasná volba, má vše co jsem hledala, místo kde je teplo, je plná květin a krásných motýlů, ale popořádku….

Nebylo lehké místo najít, budova hračkářství je několikapatrová, a abych našla, co jsem hledala, musela jsem se zeptat místní prodavačky. Místnost je v přízemí úplně vzadu. Nějaká zvláštní reklama na „motýlárium“ v budově není a tak by vás ani nenapadlo, že se tam něco takového nalézá.

Jedná se o jednu místnost s rozlohou 150m2 a navíc s teplotou kolem 30˚C a vlhkostí vzduchu kolem 80%. Je tedy dobrý nápad vyrazit na návštěvu v zimních měsících nebo za nevlídného počasí. To co jsem úplně nedomyslela je, že nikde poblíž není šatna ani skříňky na odložení oblečení či ponechání tašek. Jediné co jsem nalezla, byl věšák a tak jsem doufala, že kabát který jsem pověsila, tam najdu i po návštěvě džungle. Po počátečním zaváhání jsem tak učinila, protože úplně stačilo, že jsem se šla potit v zimních botách a svetru. Tašku jsem nechala na pokladně.

Pokladní byly velmi ochotné. Cena za dítě je 100Kč, za dospělého 150Kč a to není zrovna málo. Je však příjemné, že už se neřeší jak dlouho se návštěvník zdrží. Otevřeno mají od 10 – 20 hodin, takže člověk tam může strávit klidně celý den. Uvnitř objeví místnost, která se tváří jako tropická džungle,

 

První co návštěvník spatří je malé jezírko s vodopádem a lávkou přes něj. Všimne si několik hlav, které jsou kopiemi hlav z chrámu v Kambodži Angkor Vatu. Trochu to připomíná botanickou se spoustou rostlin, kde některé se pnou až ke stropu. Na stropě je umělé osvětlení, sem tam jsou v umělé skále rozkvetlé orchideje. Člověk neví na co se dívat nejdříve, po chvíli si uvědomí, že je tu hlavně kvůli motýlům a začne se po nich shánět.

Nejvíce jsem spatřila hnědé motýli s velkým okem na křídlech, ale v místnosti jsou motýli červených, oranžových i modrých barev všech velikostí a druhů. Některé jsou na rostlinách a některé na zdech, samozřejmě až u stropu aby je člověk nemohl pořádně vyfotografovat. Nejen pro tento účel jsou v místnosti rozmístěny krmítka s ovocem, kde si můžete s fotoaparátem počkat. Já jsem měla jen mobil a hlavně na začátku místnosti u vodopádu jsem měla pocit, že tu vzdušnou vlhkost nezvládne, stále byl orosený a musela jsem ho utírat, abych neměla jen motýli v mlžném oparu.

Kromě motýlů jsou v místnosti i informační kiosky, kde se návštěvník může blíže seznámit s druhy místních motýlů a jejich životem.

V zadní části místnosti je potom líheň motýlů se zavěšenými kuklami. Žádný motýl se za mojí přítomnosti nenarodil a ani neumřel. Motýli se nedožívají dlouhého věku, jejich život je jen v řádech týdnů. Přesto se na motýli šahat nemá, nikdo však neinformoval motýli, že ani oni se nemají návštěvníka dotýkat a tak se mi ten největší místní motýl posadil na rameno, kde měl zajisté dobrý výhled.

Pokladní upozorňují, že při odchodu se má člověk prohlédnout, aby neodešel s nějakým přichyceným motýlem na těle. Deseticentimetrový motýl na mých zádech nešel přehlédnout a tak jsem ho do zmrzlé Prahy na exkurzi nevzala.

Návštěva „motýlária“ potěší každou romantickou duši, jestli je to dobré i pro motýli to nevím. Doufám, že jim návštěvníci neubližují a že z nich nemají motýli stres. Odnesla jsem si domů spoustu krásných fotografií a už se těším na jaro a na naše rozkvetlé louky, kde budu moci fotografovat motýli ve svém přirozeném prostředí.

 

 

 

 

Napsat komentář