Sušené ovoce

Sušené ovoce si můžeme přidávat nejenom do müsli či jogurtu, je to i vhodná alternativa k večernímu mlsání místo brambůrků a výborně chutná přidané do čaje, domácích moučníků nebo sušenek.

Sušit můžeme skoro jakékoli ovoce, v zimním období je možnost sušit i ovoce exotické. Na sušení můžeme použít sušičku nebo sušit v troubě či na topení. V létě to jde pak na okně.

Sušit se dá rybíz, višně, třešně, broskve, švestky, meruňky, rebarboru. V zimním období to jsou převážně jablka, hrušky, blumy, kiwi, ananas, mango, kaki, kokos, banány, dýni. Pokračování...

Muchovník olšolistý

Amelanchierova borůvka, Indiánská borůvka či rozinkový strom, to jsou všechno jména pro jeden keř či strom a svědčí o jeho oblíbenosti u pěstitelů. Zcela nenáročný na péči, netrpící nemocemi a hodně plodící, co víc si může zahrádkář přát. Muchovník jsem si koupila před pár lety proto, že jsem neměla moc času se starat o náročnou rostlinu a líbilo se mi, že nepotřebuje kyselou půdu. Zasadila jsem ho do svahu a až na občasné zalévání se mu nevěnuji. Podle všeho má rád spíše kyselejší půdu, ale to jsem nevěděla a ani keřík si doteď nestěžoval. To, co potřebuje je zálivka, v době násady plodů, aby byly velké a šťavnaté a uhlídat ho před hladovými ptáky. Od sousedky jsem dostala otázku co s těmi plody budu dělat. Mohu říci, že jsou tak dobré, že je dost obtížné je všechny z toho keře nesezobat a nesníst. Nakonec se mi pár podařilo zamrazit a udělám z nich „borůvkové“ knedlíky, až přijde chuť  🙂 Pokračování...

Relaxační levandulová sůl

Domácí koupelová sůl je vhodným dárkem při jakékoli příležitosti, ale můžete si ho nadělit i pro sebe. Hlavní složkou v receptu je sůl, k tomuto účelu si musíme vzít hrubozrnnou, vhodná je mořská, himálajská nebo epsomská.  Dále můžeme použít sušené bylinky (podle léčivých účinků buď na povzbuzení nebo uklidnění či pročištění) a sušené květy (měsíček, růže, chrpa  atd.). Nakonec přidáváme stoprocentní esenciální oleje (tak aby se hodili ke zvoleným květům a bylinkám). V případě nálady a chuti můžeme použít potravinářské barvivo, ale to vždy přidáváme jen trochu, aby se neobarvilo i to co nechceme. Pokračování...

Topinambury (židovské brambory)

Před nějakým časem jsem dostala hlízy topinambur. Nevěděla jsem ani co to je ani jak se pěstují. Nasadila jsem je ke kompostu kde zůstaly dodnes. Stále rostou a pomalu se rozšiřují na větší plochu. Vždy na podzim si jich pár sklidím a pár nechám v půdě na příští rok. Uskladňuji je do písku a mám je při ruce po celou zimu. Přidávám je do polévek spolu s kořenovou zeleninu. Sem tam si udělám i salát, ale nejradši je mám tepelně upravené třeba jako hranolky nebo zapékané. Na konci článku přikládám dva odzkoušené recepty. Pokračování...

Rakytník řešetlákový

Před pár lety jsem dostala od známého pár plodů pro mě neznámé rostliny. Bobulky byly dost kyselé, ale uměla jsem si z nich představit dobrou marmeládu. Náhodou jsem v ten samý čas dostala ještě rakytníkové bonbony a bylo rozhodnuto, rakytník si koupím. V zahradním centru jsem si vybrala větší stromek samičky (samečka jsem dostala od známého). Časem jsem chtěla dokoupit ještě nějakou tu samičku, ale už jsem se k tomu nedostala. Přesto jsem z úrody plodů nadšená, i jedna samička udělá docela pěknou úrodu. Rakytníky jsem nasadila na stráni u plotu kde docela vesele a bez nějaké větší péče rostou. Plody zatím otrhávám, nemám jich tolik, aby to nešlo. Časem budu muset přijít na nějakou fintu, aby sběr šel lépe a rychleji. Letos stejně jako loni z nich vyrobím sirup a časem přijde na řadu i marmeláda  🙂 Pokračování...

ARONIE neboli černý jeřáb

Právě v tuto dobu dozrává aronie. Často jsem jí viděla jako okrasný strom nebo keř a hlavně jako potravu pro ptáky. Je to škoda, jedná se o keř, z kterého můžete mít plody plné vitamínů. Ten, kdo syrové aronie ochutná, se vždy zašklebí (chutnají jako trnky) a nechápe, jak to může někdo konzumovat. Aronie, která se upraví ve formě marmelád nebo sirupů či šťáv chutná výborně, hezky voní a výrobky z ní mají pěknou tmavou barvu.

Aronie pochází původně ze Severní Ameriky, v Evropě se začala pěstovat na začátku 20. Století. Jejími plody jsou malvice se svíravou chutí. Šťáva z plodů se používá na přibarvování vín, různých nápojů a na výrobu potravinářského barviva. Plody dozrávají v polovině léta, ale vydrží až do prvních mrazíků (pokud je nesklidí ptáci). Pokračování...

Rychlokvašky, kvašáky, močáky…..

Tak už je to tady, čas okurek. Nevím jak vy, ale já se každým rokem těším jak si vyrobím domácí kvašené okurky.  Na kvašáky se hodí přerostlé okurky, ale musí být čerstvé, žádné gumové nepoužíváme.

Budeme potřebovat:
2,5 kg okurek,
2 l vody,
100 g soli,
1/2 křenu,
2 větvičky kopru,
hlavičku česneku,
1 vinný list,
3 ks višňového listí,
150g tvrdého chleba
(samozřejmě si můžeme vyrobit více i méně okurek,
podle toho upravíme poměry surovin a láku). Pokračování...

Domácí kefír – tibetská houba

Před pár lety mi kamarádka dala tibetskou houbu s tím, že si budu díky ní dělat doma kefír, který je zdraví prospěšný. Do té doby jsem o této houbě nic nevěděla, ale pustila jsem se tedy do výroby domácího kefíru. Časem jsem zjistila, co houba potřebuje (nejlépe plnotučné mléko), co nesnáší (zimu, musí se pracovat vždy v čistém prostředí, aby něco nechytla a nezačala se kazit). Houba začala prospívat a já jsem její vypěstované přebytky pak rovněž darovala dál. Piji ji preventivně hlavně proti civilizačním chorobám. V případě, že na ní již nemám chuť, houbičky umyji a zamrazím. Pokud se hodně množí a potřebuji zpomalit její vývoj, dám jí do ledničky. Míchám jí vždy umělohmotnou lžičkou. Pokračování...

Bílý boršč

S bílým borščem jsem se poprvé setkala v polských horách. Jedná se o sváteční polévku, která se v Polsku vaří na velikonoce. Je to zdravější a chutnější varianta naší kulajdy. Jsou v něm stejně jako v kulajdě brambory, houby, vajíčko, ale navíc i klobáska a česnek. Zdravý je na něm především zákvas z žitné mouky s ovesnými vločkami a česnekem. Takže je to i polévka pro zvýšení imunity. Doufám, že jsem Vás navnadila a pokud ano, tak zde je recept: Pokračování...

Černý rybíz

Je keř z čeledi meruzalkových, který rodí malé tmavě fialové až černé bobule. Černý rybíz je v přírodě vzácný, na zahradách se pěstují vyšlechtěné odrůdy. K léčebným účelům se využívají jak bobule, tak listy. Listy se trhají před květem v takovém množství, aby se rostlina nezahubila. Z listů se připravuje čaj, který se nechá louhovat 15 minut a pijí se 3 šálky denně nalačno. Čaj je pročišťující, protizánětlivý a močopudný. Plody se dají sušit, mrazit, vyrábí se z nich marmelády, sirupy, vína (vínu se připisují antioxidační účinky), kompoty či se z nich připravují koláče. Pokračování...