Topinambury (židovské brambory)

Před nějakým časem jsem dostala hlízy topinambur. Nevěděla jsem ani co to je ani jak se pěstují. Nasadila jsem je ke kompostu kde zůstaly dodnes. Stále rostou a pomalu se rozšiřují na větší plochu. Vždy na podzim si jich pár sklidím a pár nechám v půdě na příští rok. Uskladňuji je do písku a mám je při ruce po celou zimu. Přidávám je do polévek spolu s kořenovou zeleninu. Sem tam si udělám i salát, ale nejradši je mám tepelně upravené třeba jako hranolky nebo zapékané. Na konci článku přikládám dva odzkoušené recepty.

Topinambur patří mezi slunečnice, dorůstá do výšky až dvou metrů a koncem léta vykvétá do žlutých květů. Jedí se jeho hlízy, které tvarem trochu připomínají brambory. Existuje několik odrůd, u nás můžeme narazit na dvě odrůdy a to bílé a červené barvy. Původem je rostlina z Ameriky, kde ji pěstovali indiáni, do Evropy se dostala v 16. století, kde se později rozšířila. V oblíbenosti jí vytlačili brambory.

Topinambury obsahují velké množství vody, ale neobsahují škroby a mají minimum tuků, proto jsou vhodné při dietách. Mají přirozený zdroj vlákniny, obsahují železo, křemík, draslík a vitamíny A, B, C i D. Nejvýznamnější je přítomnost inulinu, který snižuje hladinu cukru v těle obdobně jako inzulín. Léčivé účinky jsou tedy nejenom ke snižování hladiny krevního cukru a cholesterolu, ale napomáhají při revmatismu a artritidě, podporují trávení, odvodňují organismus, mají detoxikační účinky na játra a ledviny, působí proti ateroskleróze či dně atd…..

Při pěstování nejsou náročné na výběr stanoviště, vyrostou opravdu všude, samozřejmě nepohrdnou organickým hnojivem a dobrou zálivkou. Hlízy nejintenzivněji rostou od začátku srpna do konce října, kdy má rostlina větší nároky na zálivku a na živiny. V této době začínají topinambury kvést světle žlutými květy. Topinambury jsou zimovzdorné a vydrží pod zemí až do – 30˚C. Mohou se tedy pěstovat i v horských oblastech. Půda se připravuje obdobně jako pro brambory, sázet je lze na podzim i na jaře. Vzdálenost hlíz v řádku je 30-45cm, hloubka sázení je 6-10cm. Hlízy se na podzim pohnojí nejlépe chlévským hnojem a ponechávají se přes zimu v půdě. Sklizeň provádíme stejně jako sadbu, buď na podzim, nebo na jaře. Topinamburům nevadí zůstat několik let na jednom místě a výnos se téměř nesnižuje.  Skladování není úplně jednoduché, protože hlízy rychle vysychají, zgumovatí a podléhají hnilobě. Rostliny můžeme postupně sklízet a rovnou kuchyňsky připravovat, nebo si je můžeme dát do sklepa do písku, který občas pokropíme vodou, a takto vydrží celou zimu.

Topinambury se dají použít jak pro studenou tak pro teplou kuchyni. Očistí se kartáčkem a strouhají se nebo krájejí nadrobno. Zasyrova chutnají jako kedlubna a při tepelné úpravě mají podle mě takové kouřové aroma (jako brambory pečené v ohni). Tato vůně je velmi intenzivní v každém jídle. Při tepelné úpravě navíc hlízy rychle měknou, proto je dobré je dopředu nakrájet na velikost jakou chceme při vaření mít a hlídat je, aby se nerozvařily. Topinambury se dají vařit, zapékat, smažit, dusit. Na syrovo se dají použít do salátů nebo do pomazánek.

Zelný salát s topinamburami
3 topinambury, 2 mrkve
½ hlávky menšího zelí
100g majonézy, pár lžic mléka
pár lžiček octa, sůl, pepř, moučkový cukr.

Nakrouháme najemno zelí, mrkev a topinamburu. Přidáme majonézu, ostatní suroviny, zamícháme a necháme hodinu uležet v chladu. Podáváme jako přílohu k jídlu nebo s pečivem.

Topinamburové placky
4 větší hlízy topinambur, (můžeme i nemusíme přidat i 1 větší bramboru)
stroužky česneku podle chuti, špetku majoránky, soli, pepře, kmínu, chilli a vegety
1 vajíčko, 100g nastrouhaného tvrdého sýra, pár lžic hladké mouky (podle potřeby).

Omyté topinambury nastrouháme najemno (pokud chceme, můžeme ještě nastrouhat brambor), vymačkáme česnek, přidáme koření, vajíčko, nastrouhaný sýr a mouku. Vypracujeme těsto jako na bramboráky a smažíme. Osmažené placky dáme vysušit na papírové ubrousky a podáváme. Můžeme je jíst samotné nebo s nějakým dobrým salátem.

Napsat komentář